Historie firmy

Píše se rok 1993 a já vcházím do nové etapy svého života. V den rozdělení Česko-Slovenska roním slzy jako Slovenka žijící na Moravě a v tomto období se rodí má nová firma. Vidím to jako dnes, jak jsem vykročila do nejistoty soukromého podnikání, jak každý svůj krok jsem dokazovala sobě i svým dodavatelům. Jak cítila jsem se malá a nezkušená. Měla jsem 31 let, dvě malé děti, manžela...

Původně jsme dva spolumajitelé a můj záměr je prodej velkoformátových plastů. S plasty jsem se seznámila v bývalém Řempu, kde jsem pracovala jako vedoucí oddělení s tímto materiálem. Zprvu v těžkých podmínkách v nájmu soukromého domu v Moravském Písku s přejížděním do skladu vzdáleného dva kilometry a po roce v areálu Napájecí stanice v Nedakonicích, kde jsme do dnes. V začátcích bylo těžké se zapsat mezi zákazníky tehdejších firem. Nikdo nám nic neprodal na fakturu – nikdo neznal firmu „Svetlana Benedíková“. Vzpomínám, jak jsem vypisovala faktury na psacím stroji přes kopírák :-) a telefon – pevná linka a fax (taková zajímavá černá budka :-)). A taky, jak vyšly první mobilní telefony, tak jsme si je pořídili – telefon v kabelce jak balvan a taky mohl sloužit v sebeobraně :-D – Nokia, ani už nevím označení, volačka 601… Byli jsme „frajeři“ s telefony u sebe. :-) Podnikání se postupně dařilo, rozšířili jsme sortiment a po 11 letech jsme se se společníkem rozdělili. Do dnes fungujeme vedle sebe jako dvě samostatné fungující firmy. Takže od roku 2004 podnikám sama. Náplní naší firmy je prodej velkoformátových plastů – plexisklo, polykarbonát, Lexan, trapézové zastřešovací plastové desky, různé desky na reklamy, hydroizolační folie, průhledné folie, folie do kuchyňských linek a taky zahradní program z recyklovaného plastu.

Rok po založení firmy, to je již 30 let se mnou společně tvoří tým moje kolegyně Jana. Jsem nesmírně vděčná za tohoto pracovitého človíčka, na kterého se můžu kdykoliv spolehnout. Jsem s ní déle než s bývalým manželem :-) a zdůrazňuji, že bez jediného konfliktu – to snad ani není možné – ale je!!! V současnosti máme stabilně jednoho skladníka, který zajišťuje chod skladu, rozvoz materiálu i formátování materiálu na formátovací pile. Od jara do podzimu provádíme montáže polykarbonátových desek na pergoly, přístřešky, balkony, haly a podobné zastřešení a prosklení. Využíváme pomoc brigádníků.

Firma – říkáme ji Elima – je vlastně moje třetí dítě. Postupem času jsem si prošla různými etapami vývoje – v začátku to bylo velké úsilí o prosazení se na trhu. Pak byly roky, když to šlo „samo“. Taky jsem po rozvodu měla období workoholismu, vymyslela a během týdne i zrealizovala jsem prodej stavebnin – v práci jsem byla denně od rána do večera a i víkendy – sama na sebe jsem si vymyslela pracovní soboty a když si zákazník zavolal i večer, tak jsem okamžitě splnila jeho očekávání… Doslova jsem měla telefon 24 hodin u sebe, aby mi „náhodou něco neušlo“. Před 13-ti lety jsem si usmyslela postavit dům, stalo se! Nechala jsem si postavit dům, ale … Ale nějak bez rozmyslu jsem „rozhazovala“ penízky a málem...málem jsem o firmu došla. Jsem neskutečně vděčná, že mi tenkrát pomohli moji nejbližší, moc za to děkuji...A to se psal rok 2013, kdy jsem měla největší krizi ve firmě, vlastním přičiněním!!! Šplhala jsem se pomalu zpět a získávala opět důvěru svých dodavatelů, opět mnohokrát děkuji za ně...A kolotoč začal, co mi síly stačily- v zimě (několik let po sobě) kvůli úsporám na mzdách jsem bývala 3 měsíce v kuse sama na firmě – papíry i fyzická práce, to byla jediná cesta zpět. A ještě pak přišly roky sledování konkurence, no nic moc! - a taky pocity viny, že prodávám plasty a podílím se na znečišťování planety Země… a následovalo vyhoření…a pak to přišlo, to uvědomění, že je tady pro každého dost, že si mám jít svou vlastní cestou a nemám mít výčitky, když svou práci dělám s láskou… a součástí toho uvědomění byla i důležitost soukromého života. A teď, když dovršuji důchodový věk (to slovo důchod jaksi nechce být v mém slovníku :-) ) pořád se ráno budím do práce s radostí, že i tam tvořím to své – aktuálně nový e-shop s novou kolegyní a tak jak to bylo vždy, nejdůležitější jsou pro mně vztahy – vztahy se zaměstnanci, vztahy s dodavateli i zákazníky a taky vím, že soukromý život se svými blízkými a svými koníčky, je taky to důležité pro můj naplněný život a proto jsem zavedla ve firmě před dvěma lety čtyřdenní pracovní týden a je to báječné.

Děkuji Vám všem, kdo jste na mojí cestě a děkuji i sobě, že jsem se dala na cestu podnikání – cesta zodpovědnosti ale svobody...

A když Vám dojde ode mně pracovní e-mail, tak v závěru je věta „Komu je práce radostí, pro toho je život štěstí".

Vaše Svetlana

Svetlana_Benedikova

Přihlášení k vašemu účtu